Kybernetická kriminalita a legislativa ČR a EU přináší nutnost návrhu architektury kybernetické bezpečnosti jako rozsáhlého aktivního, sofistikovaného řešení, které se neomezuje pouze na pasivní reakce na případné kybernetické útoky, ale aktivně odrazuje již na samém začátku případné útočníky od jejich útočných snah a úmyslů. Základním principem tohoto řešení je získání detailního přehledu o dění ve své vnitřní síti a o dění na perimetrech jako rozhraních, kterými vnitřní síť komunikuje s vnějším prostředím. Nutnost kvalitního vyhodnocování kybernetických bezpečnostních událostí a včasnost na ně reagovat v okamžiku výskytu anomálie, která by znamenala kybernetický bezpečnostní incident.

Sumarizace hlavních aspektů přesvědčivě odkrývá veliký rozsah a široký dopad kybernetické bezpečnosti. Tato sumarizace sama o sobě jednoznačně vypovídá o neustále rostoucí důležitosti, až by se dalo říci nezbytnosti se s nejvyšší odpovědností touto problematikou zabývat, neboť to je jediná cesta, která nám zajistí důvěrnost, integritu a dostupnost informací a služeb v informační společnosti, jejíž závislost na kybernetickém prostředí exponenciálně roste.

Stále rostoucí závislost na kybernetickém prostředí je dosud velmi podceňována a bagatelizována. Největším nebezpečím je tedy dnes obecné podceňování zranitelností, hrozeb a rizik, která dnes identifikujeme a v nedostatečné míře na ně reagujeme formou bezpečnostních opatření, tvorbou protiopatření, eliminující rizika.